Štěpánská naháňka MS Dlouhá Lhota - 26.12.2014

04.01.2015 18:35

Tak jak již jsem avizovala v kalendáři akcí, absolvovala jsem s Beky druhou akci v gesci MS, kterému dělá předsedu můj kolega a kamarád z práce, Roman K.! Původně jsem chtěla vzít i Annie, ale přeci jen jsem si říkala, že není nutné některé věci uspěchat a bude pro nás vhodnější počkat. Počkat kvůli výstavě, která ji čekala pár dní na to ...(o tom v dalším článěčku).

Sraz byl v 8:30 v hospodě v Dlouhé Lhotě, malé vesničce tyčící se na kopci nad Býkovicemi a Černou horou. Já po příjezdu dala obvyklou tureckou kávu pro pořádné nakopnutí, vnutila se pro přejezdy do auta svých "spolužáků" z mysliveckého kurzu Zoranovi a Peťce a čekala, jaké terény a kolik lečí nás s Bek čeká. Něco po 9hod bylo zaveleno k přesunu na nástup a zahájení. Musím říct, že mě ani Beky náhlá změna počasí z plusových hodnot do mrznoucích čísel, ve spojitosti s nepříjemných ledovým větrem, zrovna nevyhovovala! Nicměné naštěstí se všechny leče šli v lesním porostu a tam nás aspoň vítr nechal na pokoji a při mé obvyklé práci honce, který se nerozmýšlí vlézt do největšího bordelu a klidně se plazit po čtyřech či po mé nemalé prdýlce, mi bylo celkem rychle teplo.

Jak už to tak začíná být na akcích, kterých se účastním, zvykem - první leč příjemná "procházka lesem", ale nic z toho. Teda Bek si zaběhla pár stovek metrů za srnčím, které ho mají ve zdejších honitbách požehnaně:-) Už když se zastupovala druhá leč jsem tušila, že tam něco bude. Nejen díky slovům místních a porostu, který jsem před sebou viděla, ale hlavně díky velkému napětí Bek, které na ní bylo patrné až tak, že se málem uškrtila na vodítku...Po vypuštění psů (Bek a dva foxíci) bylo po chvilce jasné, že je hned na začátku prase..bohužel dle slov střelců, tak brzo kus nečekali a tak selátko zmizelo vstříc světlým zítřkům:-D Po pár dalších minutách již slýším Bek štěkat/hlásit/štěkat a hned volám tím směrem info, že moje fena drží prase! Oni nám tam do téhle naháňky na ty prasata moc nevěřili, ale teď už pochybovat nebudou...během pár sekund už je slyšet štěkot všech tří psů a povel "honci stojí"...psi drželi v nízkém trnovém porostu krásného lončáka! Bohužel kromě Beky, která na prase doráží alespoň s určitými pauzami a dává tak prostor střelci, ostatní dva psi visí na prasetí jak vánoční ozdoby a tak je prostor pro střelu velmi malý. Po první ráně bohužel prase neleží a naopak se logicky začne mnohem více ohánět a tak to odnese Ferda (černobílý "dobrácký" foxík) tržnou ránou na krku a lopatce. Padne druhá rána a prase zůstavá ležet. Ano, musím přiznat, že v ten moment už ani Bek není odvolatelná a chce si urvat svůj podíl:-) Po přivázání psů a vytažení kusu z opravdu neprostupného porostu se chvíli nevěřícně dívám na svou 5,5kg fenu a 90kg lončáka, jestli je vůbec normální, že takový kus žene a vzápětí staví...převládne ovšem samozřejmě pýcha a hrdost na moji holčičku, kterou hodně lidí tak podceňovalo a možná stále podceňuje (jako pracovního psa..fenka dlouháná??? Navíc pod vedením ženské, která ani není myslivec nebo z myslivecké rodiny???? :-)))))

Po vytažení kusu na pole a srovnání řady se dává povel k dotlačení leče, kdy po chvilce padne ještě několik ran - jedna je na krásné selátko (z kterého se vyklubala bachyňka), které si ovšem chtělo zachránit život nesmyslně pádem ze strmé stráně do potoka (krásné pozorovat chlapi jak jej vytahují přímou cestou v jeho stopách i přesto, že stačilo ujít pár metrů doprava a stráň se změnila v pohodový mírný kopeček;-))) no a nejintenzivnější salva této leče byla na lišku, která pravděpodobně dle stop ve sněhu něco chytla, ale stihla se stáhnout do melioračního kanálu, který je bohužel v půli zasypán a tak by se tam psi neměli kde otočit (prý...).

Následoval přesun na svačinu - opět špekáčky a také z domácích zdrojů jednoho místního myslivce úžasné koláčky, jen je zabalit do uzlíku a poslat s nimi nějakého Honzu do pohádky:-) Po jídle nás čekala poslední leč, která byla kousek od místa svačiny a jak se ukázalo, volba místa našeho odpočinku nebyla právě proto moc šťastná:-( Když jsme ještě všichni honci čekali v nejnižším místě, odkud se leč zastupovala (musím podotknout, že jsme byli skutečně velmi ticho!!!), najednou jeden z kluků ukazuje do lesa za zády již stojících střelců na cestě, která rozdělovala tento les na dvě leče....všichni vidíme černý pohybující se stín, z kterého se po chvíli potvrdí početný rudl prasat. Dvě vodící bachyně s několika (já napočítala šest, ale asi jich bylo více) selaty to berou mezi nimi a pokračují napříč lečí, do které se chystáme. Skupinka asi pěti větších (dva z nich dle mých neodborných měřítek opravdu už kusy!) se od nich odpojuje a bere to přes potok nám za záda...pár výstřelů padne, ale spíše symbolických - střelci neměli samozřejmě nabito atp., jelikož bylo před zahájením leče...

Debata zda vůbec jít do této leče či nikoliv je spíše symbolická a honci po rychlém rozmístění jdou na to....po chvilce slyším Bek (která již zůstala jako jediný pes naháňky!) jak hlásí a něco žene hodně daleko....po chvíli dokonce rána, což si já ovšem nespojuji. Až po ukončení leče se dozvídám od střelců, že jim Bek nahnala krásně jedno, asi zapomenuté, sele.

Výřad tak tvořilo  sele, bachyňka a velmi důstojný lončák. Já tentokrát jela hned po ukončení domů hodit Beky do tepla, jelikož podmínky byly skutečně mrazivé a ve spojení s vyčerpáním to bylo na Beky znát. vrátila jsem se až na vynikající gulášek a pokec s kamarádem a seznamování s dalšími myslivci, kteří mne mohou do budoucna určitě dát nejednu radu a pozvat na nejednu akci:-)

 

Závěrem jen VELKÉ DÍKY ROMANOVI za pozvání a všechny možnosti pro mé stále se rozvýjející zkušenosti jako vůdce loveckého psa!

VELIKÉ DÍKY ZORANOVI A PEŤCE za opětovné luxusní "taxi" a hlavně za poskytnutí mikiny pro Beky v době svačiny, jelikož na to vždy zapomenu jí něco vzít a nechci aby skončila se zápalem plic;-)