Odchod vrhu B do nových domovů …
… aneb loučení a zároveň úleva chovatelky při odchodů „5 chlapů“ navíc z domu:-)
Stejně jako u našeho prvního vrhu, jsem dala při výběru nových majitelů pro naše raubíře hodně na svůj vnitřní pocit – můj šestý smysl mě zatím nikdy nezklamal a tak doufám, že zapracoval i nyní. Ačkoliv jsem si při narození štěňat po zahraničním krytí, které bylo vybráno s důrazem na lovecké vlohy, říkala, že kluci půjdou jen na práci, nakonec tomu tak není. Rozhodně toho ovšem nelituji. Důležité pro mne bylo, že všichni vybraní zájemci neváhali dorazit na nezávaznou návštěvu a že to někteří měli hodně daleko (až ze samého srdce Beskyd nebo z podhůří Vysokých Tater).
Jako první odešel 19. 4. 2018 v 53. dnu svého života nejmenší, ale o to umazlenější a flegmatičtější černopálený Bandy. Jeho novým domovem bude vesnička Podomí ležící v krásné přírodě uprostřed Drahanské vrchoviny, na pomezí vojenského újezdu Březina a jeho novou rodinou bude neskutečně sympatický pár lidí, který má s plemenem jezevčík dlouholeté zkušenosti (včetně jeho povahy „samostatného“ loveckého psa:-)).
(Bandy mohl se svým novým pánem hned oslavit vítězství Komety v extralize:-))
Hned druhý den po Bandym odešel dle mého (nejen mého) úsudku nejkrásnější a zároveň nejstatnější pes z vrhu, červený Barry (bohužel nemůžeme dohledat fotky z odjezdu). Toho budu mít také kousek přes kopec směrem na Vysočinu, kde bude doufám dělat radost svému novému pánovi - aktivnímu myslivci a zároveň hospodáři místního mysliveckého sdružení Rojetín. Věřím, že se má určitě Barry na co těšit a doufám, že budu brzy dostávat dobré zprávy k jeho loveckému instinktu a vlohám, a to i přes kamaráda Peťu, který se o umístění pejska přičinil.
(ještě ve čtyřech)
V sobotu 21. 4. 2018 byl den odjezdů kluků, kteří budou ode mne nejdál, ale zase v o to krásnější krajině! Těsně před obědem dorazila pro svého nového člena rodina Raškových. Celou dobu růstu štěňátek (vlastně jak i ostatní zájemci) se velmi aktivně zajímali o to, jak se všichni, včetně maminky Annie mají a bylo vidět, že se na malého prcka moc těší. Dokonce byli ochotni strpět „nejistotu“ v tom, který pejsek z černopálených bude jejich – čekali na to, koho si vyberu já sama. Nakonec na ně čekal se svým puppy balíčkem Bart, mazlík a rarášek s ďáblem v těle zároveň, což naštěstí v rodině, kde byl vždy členem rodiny lovecky využívaný jezevčík, nebude žádný problém. Bude s nimi bydlet jako jejich kamarád v opravdu kouzelném místě Beskyd, vesničce Pstruží a stejně jako jeho nový majitelé velmi doufáme, že jim toto krásné místo k životu brzy nezničí developersko-turistická lobby, jako je tomu v sousední Čeladné.
(rodina Raškova z Beskyd - již jsou z nás přátelé)
Stejně jako Raškovy a v podstatě „mezi dveřmi“ se míjeli další nový majitelé našeho odchovu, a to druhého červeného kluka Bradleyho. Je to velký paradox, že raubíř, který mi nejvíce přirostl k srdci, bude bydlet nejdále… Pevně věřím, že lovecké vlohy po obou rodičích Bradley prokáže u svého nového vůdce, celoživotního polovníka srdcem i duší, který je v lese každý den. Bude s ním i jeho rodinou bydlet v obci Spišská Teplica, hned vedle Popradu a když bude vše v pořádku, povede se snad také jeho uchovnění a přispěje tak k přínosu nové krve do chovu dlouhánů na Slovensku.
(budoucí hlavní vůdce Bradleyho, pan Kysel ze Slovenska s vnučkou a mou Toničkou)
Týden déle s námi doma vydržel poslední raubíř, kterého čekal nový domov. Bony, pes s velmi aktivní povahou a mám pocit, že neunavitelný, odjel, co by kamenem dohodil, do města Brna. Nebude však rozhodně bydlet v žádném malém panelákovém bytě, ale v domečku se zahradou v krásném místě „pod Hády“. Zaplnil místo v rodině, které odešel jejich dlouholetý kamarád, samozřejmě také dlouhosrstý jezevčík a bude plnit i jakousi roli fyzioterapeuta – canisterapeutického psa pro svého pána. Týden déle u nás Bony byl právě proto, aby na něj měli díky dovolené a státním svátkům jeho nový majitelé dostatek času a usnadnili mu tak přechod do nového domova.
(Bony se loučí s mámou a bráchou)
No a ten poslední z vrhu B - černo pálený, prvorozený, druhý nejstatnější kluk, celým jménem Badys Bekannie? Ten zůstává doma a roste nám dále do krásy a doufám, že nás nezklame a budeme společně kráčet postupnými kroky k uchovnění, ale také loveckým zážitkům a dobře odvedené práci tam, kde se to ode mne a mojí smečky bude čekat. Musím říci, že mu zatím nejen máma Annie, ale také teta Beky, dávají velmi názorné lekce minimálně k práci pod povrchem…:-) No a můj manžel už konečně není dom jediným chlapem:-))))
(Badys zůstal doma)