14. – 15. 5. 2016 Polsko - IX. + X. Miedzynarodowy Konkurs Pracy Norowców dla Jamników…
… moje druhá výprava směr Polsko, nakonec jen s mladší z mých holčiček a poprvé také jako vůdce psa, který není v mém vlastnictví. Na tyto zkoušky jsem se již dopředu domlouvala s kamarádem Vlastíkem, abych si takříkajíc zajistila bezstarostnou cestu, neboli nemusela fungovat jako řidič:-)
Ne že bych očekávala nějaké bujaré veselí, spíše naopak, ale přeci jen začínám mít ráda chvilky, kdy nemusím na delší cesty sedět za volantem právě já. Tentokrát jsem uvítala i variantu, kdy se odjíždělo až v sobotu brzy ráno, konkrétně mezi 2-3hod. ranní - cesta tím pádem byla bez provozu a v pohodě.
Jihomoravská výprava čítala „3 kusy“ – mou maličkost, Vlastíka a Zdenku (prostě naše klasika) – a k ní tentokráte přibyl jeden zástupce řekněme střední Moravy (Bělá u Jevíčka), kterým byl Standa od Moniky. Jelikož však Zdenka brala téměř celou svou psí smečku, doma zůstala pouze již do veteránů se řadící Bella, jelo se dvěma auty. Vlastík se Standou a já se Zdenkou (jinak by po noční směně snad nedojela ani na hranice, jak byla utahaná). Psí smečka čítala rozmanité zastoupení, a to:
Annie z Veverčích zahrad – jezevčík dlouhosrstý standart
Marley Rosmery – jezevčík drsnosrstý trpasličí
Angie + Brenda Bella Morawia (plus Dorian na čumendu) – jezevčík hladkosrstý standart
Dan z Perštějnského podhradí + Baddy Akinom – jezevčík drsnosrstý standart
Cesta proběhla v pohodě a my dorazili na místo jako správní „Hujeři“ absolutně první:-) hned vzápětí se začali objevovat další zástupci z ČR, kterých zde opět nebylo málo. Dlouhány podpořil Caro z Barvínku, který dojel téměř s celou svou vůdcovskou smečkou rodiny Kretkových a další podporou hlaďáků v podobě Tery z Heneberk. Silná sestava drsňáků dovezena při nemoci Františka Bábíka nakonec jen Míšou Přibáňovou, které dělal „gentlemanský doprovod“ pan doktor Bukovjan, se svým mini drsňáčkem Devilem z Hradu Ronova. Klasická sestava dojela také z „Mordoru“ (severní Morava), mezi níž jednoznačně nepřehlédnutelným Radek Lovas a jeho smečka. No a sestavu doplnily Lenka+LenkaJ a pan Vodák se svými trpaslíky drsňáků:-)
ZÁHÁJENÍ
Zahájení bylo jako loni ve velkém stylu, reprezentativní a velmi pěkné, což podtrhoval ode mne již loni vychválený areál místního loveckého sdružení. První den proběhl pro mne i ostatní jak ve znameních úspěchů, tak zklamání… Jako první šel se mnou „do boje“ s liškami, které se podobaly velikostí a kvalitou srstí spíše vlčákům, malý (ale velký bojovník) Marley mojí kamarádky. Byla to jeho vůbec první zkušenost s tímto „typem“ zkoušky a výsledek byl pro mne milé překvapení = vyhnání = 100bodů = Norowec! Kapánek mi zatrnulo, když se mi začal toulat po noře a nechtěl vylézt, ale naštěstí poslušnost u tohoto pejska vyhrála a nezhatila tak skvělý výsledek:-)
Druhý den se nám bohužel stejný úspěch nepovedl, ač práce byla opět excelentní, obzvláště u tak malého psa a lišky, která na nás padla.
Poté jsem nastupovala s Annie, která mi ještě necelý měsíc před tím venku ukázala, jak umí pracovat. Bohužel však u nás evidentně platí, že co je „umělé“, není pro nás:-( První den ještě s liškou trochu laškovala, ale po malém výprasku se šla rozmyslet do prvního širšího místa, což byl bohužel pro ni první kotel, který v Polsku znamená konec… Zvažovala jsem, zda ji vůbec druhý den přihlásit či nikoliv, ale Annie měla neustále o lišky zájem a těžko bych jí vysvětlovala, že Marley mohl a ona ne, tak jsem to zkusila...výsledek však nedopadlL To mě přesvědčilo, že na Slovensko se svými holkami nejedu (Bek je třída, ale jen kvůli soutěžím nehodlám chodit na výstavu).
Naštěstí tu byli za ČR ale také jiná esa v rukávu, které nakonec vybojovali vytouženého CACITa a musím říci, že jsem to zvlášťě třem z nich hodně přála. Loňský smolný druhý den si vynahradila jak Petra Martínková, tak Lenka Zwillingová, a jejich feny Cora Jova Dolinka a Tora Zwi-le-ro odměnily své paničky citovaným titulem. No a pak moje zlatíčko Radek a jeho neomylný Jon zo Šuchovho dvora:-)
VYHLÁŠENÍ PRVNÍ DEN
Z naší posádky si odvezl ještě Norowce také Vlastík pro Dana, Zdenka pro Angie, která po neskutečném boji dotáhla v neděli vyhnání u lišky, která k ní nebyla první den zrovna přátelská, ale také Standa pro Baddyho, který měl dle polských pravidel sníženou známku za chvat.
Cesta domů proběhla v pohodě, kdy jsme již odděleně ve dvou vozech jely se Zdenkou na pohodu a po „vlastní trase“, která se přeci jen z mé vlastní znalosti území kolem Lanškrouna a Králíků, kapánek lišila od té doporučované systémem GPS (Vlastíkova auta:-)).
Na závěr lze opět jen zopakovat, že jsem prožila příjemný víkend mezi příjemnými lidmi a hlavně, že zde panovala velmi příjemná atmosféra podtržená absolutně luxusním pohostinstvím ze strany polských organizátorů:-)