Ebi má za sebou první loveckou sezónu a další zkoušky a né ledajaké!
Jsem moc ráda, že se po Covidovém období tak nějak vše vrací "do starých kolejí". Rozjely se zpátky nejen výstavy (na které my prostě nejsme), ale také sezóna loveckých akcí a hlavně loveckých zkoušek.
Přelom roku 2021/2022 byl u nás tedy opět ve znamení práce mých psů na naháňkách a také norování, pro které bylo plemeno jezevčík vyšlechtěno. Ano už mohu opět psát "psů" a nikoliv "psem", jelikož místo po Beky, která si užívá zaslouženého důchodcovského života, nahradila naše mladá Ebi. Ze začátku jsem si nebyla jistá, zda a jak obstojí při práci na černou zvěř, a to zejména kvůli její řekněme "drobnější konstituci". Ačkoliv ještě budu chtít pár drobností vidět na vlastní oči, musím říci, že své místo u nás doma si rozhodně vydobyla. Práce je dostatečně daleká, ale narozdíl od Badyse se vrací rychleji a spolehlivěji...on je prostě na prasata "magor" :-)
Mnohem spolehlivější práci mi nečekaně předvedla při tlumení škodné a musím říci, že právě tam se její hubená "silueta" projevila jako veliká výhoda a nedokážu si příliš představit místo v noře, kam by se neprotáhla:-) Její lovecké srdíčko zde nezapře krev, kterou má zejména ze strany ruské babičky Shumky a německého dědečka Farfuse, jejichž práci jakožto norníka jsem měla tu čest vidět několikrát!
Počátkem jara jsme začali přemýšlet, jaké zkoušky budou na pořadu tohoto roku. Ráda bych s ní dodělala určitě loveckou upotřebitelnost pro práci na barvě a lesní a honičské zkoušky (nebo alespoň ZVVZ). Jako první byla ovšem volba jasná - klubová zkouška hlasitosti na stopě zajíce. Hlasitost, kterou mě už od útlého věku přesvědčuje o své vytrvalosti a jistotě na stopě. Zkouška dopadla na výbornou a s plným počtem bodů na prvním zajíci a my jsme spokojeně mohli pomáhat hledat zajíčky ostatním psům.
Po této zkoušce jsem váhala, zda začít již poctivě a vytrvale cvičit barvu nebo se zaměřit na slovenské zkoušky v brlohárenie. Ebinčiny výkony v přírodě si ten pokus zasloužily a já se tedy vydala ke konci května na Slovensko. No co mohu říci, Ebinka si umělku vyzkoušela téměř po 1,5roce při nácviku na ZN našeho OMSu a jely jsme. Čekala jsem leccos, dokonce i to, že jí může škodná vyhnat z nory... její výkon mě ovšem nadchl a ze Slovenska jsme si po dvou vyvážených výkonech, bez ohledu na ostrosti škodné, odvezly dvakrát první cenu, hlásič, titul Norník:-)
.jpg)
