JE TO ROK - co se mi můj Badys díky MVDr. Jindříchu Nešporovi podruhé narodil
Je to přesně rok a 4dny, kdy mi kolem půl páte odpoledne hned dvakrát zavonil můj mobil, abych na druhé straně "drátu" slyšela něco, čeho se každý chovatel a majitel psa bojí. Není rozhodující, zda vlastníte loveckého psa nebo gaučáka, malého čí obřího, s PP nebo bez... Stojím si za tím, že auta jsou a vždy budou pro jakéhokoliv psa to největší nebezpečí. Ačkoliv se říká, že za zranění psa pod koly aut může vždy jeho majitel, který jej neměl poslušnostně zvládnutého - všichni co vlastní lovecké plemeno mi dají za pravdu, že při výkonu práva myslivosti tomu tak vždz není...
První zprávou, bohužel velmi smutnou byla informace o ztrátě Bradleyho, který odcestoval na Slovensko do úžasné rodiny, ale osud mu nedopřál zůstat s nimi déle, než jen do nedožitého 11.měsíce svého věku:-(
Jsem velmi ráda, že se povedlo najít pro tyto skvělé lidi plnohodnotnou náhradu v podobě štěněte od jedné z mých kynologicky nejbližších, kamarádky Jany (majitelky sestry mojí zesnulé Annie).
Druhý telefon, který následoval bezprostředně potom, byli lidé, kteří byli očitými svědky sražky mého Badyse taktéž s autem:-( Co a jak se stalo není potřebné rozebírat. Měla jsem pocit, že se mi chce někdo pomstít za všechny mé hříchy v životě... Naštěstí přes prvotní tápání co, kde a jak... jsem 15.1.2019 vyzvedla Badyse na Fakultě veterinární, kde byl pouze na dobu nezbytně nutnou a opravdu se nechci k tomuto jeho velmi drahému pobytu "za nic" již vracet (zkušenost pro příště;-)), a uháněla s ním ke kamarádovi a troufám si říci, že špičkovému ortopedovi/operatérovi, panu veterináři Jindrovi Nešporovi(https://www.veterinanespor.cz/)
.
Ten po provedení všech nutných podrobných RTG (jelikož ty z fakulty se nedalz použít), pečlivému vysvětlení situace a stavu mého štěněte nejen mé osobě, ale i manželovi na telefonu, zodpovězení všech otázek, obětoval celou svou obědovou pauzu a čas na jinou práci v době, kdy má v ordinaci zavřeno! Přes 4 hodiny operoval mého rozbitého psa, abych si pro něj ještě ten večer mohla s rodinou dojet a s patřičnými instrukcemi ho dovézt domů, kde jej čekala ubikace dle přesných kritérií pana doktora.
Následující obrázek ukazuje JAKÝ ZÁZRAK DOKÁZAL, ten pes je prostě neuvěřitelně silný, vděčný a je to přesně tak, jak mi JIndra ten den řekl...za půl roku "běhal" (i když s vrtíci se prdélkou jak tanečnice u tyče) a dor oka mi dělá radost jak na poli pracovním, tak jako člen mojí rodiny.
