Konečně zase aktualizace:-) a proto pořádná
Po delší odmlce, způsobené hned několika různými faktory, se pokusím postupně něco málo napsat k uplynulému času. Bohužel ho nebylo zase tolik, jak jsem čekala s holčičkama, ale život člověk neovlivní:-) Takže postupně dle dříve vypsaných akcí v kalendáři:
6.9.2014 - Brlohárenie pre jazvečíkov o pohár Prednostu VO Záhorie
Této akce se nám dle plánu povedlo zúčastnit a vzala jsem sebou kromě Beky také malou prcinu, aby se otrkávala v různých prostředích. Nakonec se na poslední chvíli povedla domluvit opět naše "silná moravská trojka", takže se bylo na co těšit! Auto vzal Vlastík, jelikož bylo bezesporu největší a jak se ukázalo, také nejvhodnější vzhledem k poslednímu cca kilometru před místem konání.
V sobotu 6.9. ráno mě a holky Vlastík vyzvedl jako správný gentleman přímo u domu a hurá pro Zdenku na již mi příjde obvyklou mezistanici na ÖMV u Ikei Brno, kde Zdenka nechá vždy své auti a valí dál s námi. Plná posádka Toyoty LandCruiser (jak krásné to jest auto...až budu jednou velká holka, bude moje) sčítala 3 vůdce a komplet zastoupení standartních jezevčíků v podobě 1 psa "drsňáka", 2 fenek "dlouhánek" a teď jen nevím zda byly od Zdenky všechny holky nebo jen dvě (Zdeni promiň)..takže minimálně dvě "hlaďačky".
Ještě než jsme dorazili na místo, potkali jsme těsně před cílem stejně bloudícího Michala Kretka a tak jsme posléze pokračovali již společně. Měli jsme kliku v tom, že ač odérem ne příliš lichotivé místo před místním JZD, přesto s vlídnými zaměstnanci neváhajících poradit zbloudilé duši "českého bratia" a navést nás přímo k odbočce z hlavní, kde již stálo povícero "štěkajících" aut. Pravda stáli jsme mu před výjezdem z arealu kde potřeboval naložit prasata na převoz:-D))) Když jsme dorazili do cíle, vítali nás usměvavý slovenští kolegové z SKCHJ a nejen ti. Radek Lovas s Petrou se s námi vítali už u auta a vůně kávy nás dovedla po prezentaci přímo k nejdůležitějšímu místu akce = občerstvení.
Samotné klání probíhalo v pořádku a z pochopitelných důvodů zde nebudu více popisovat. Jen samozřejmě pochválím mou holčičku, která ukázala jako vždy svou klasickou práci hlásiče, i když v druhém kole dostala kapánek "kotel" od lišky a tak ke konci se nechala potlačit dál od třetího...
Myslím, že všichni byli s výsledky spokojeni a těšili se na večerní párty, která se pro ty z nás, co zůstali, i když neplánovaně, povedla a splnila svůj účel kompletně vypnout a vyčistit mozek. Zvlášť, když si člověk mohl i zatancovat...
Organizátorům v čele s Maťem Kováčem patří neskutečný dík za tak perfektně zvládlou akci!
27.9. 2014 Národní výstava Brno
Výstavy jsme se nakonec bohužel nemohly zůčastnit, jelikož Any mi začala den před ní hárat....a od této chvíle se s ní dějí věci:-)
Říjen
Během měsíce října jsem nebyla díky povinostem k rodině schopna žádné lovecké zkoušky z Beky, jelikož bych prostě neměla dostatek času na její přípravu a já, když nemám aspoň vnitřně dobrý pocit, že jsme udělaly vše co šlo, raději plány změním.
Naopak jsem ale čekala, že bych stejně jako bratr od Annie, Art z Veverčích zahrad (a mám pocit, že dokonce tam byla i sestra), vyjela k Opavě, kde byly pořádány i na podzim zkoušky vloh. Bohužel se mi ovšem nedařilo Any pořádně rozhlásit. Paradoxně vše ostatní by bylo dle mne na ZV v pohodě. Je to chuťová fena, plná elánu (někdy až moc), slídění provádí lépe, než leckterý dospělák...poslušnost i když po hárání zaznamenala jisté zhoršení, je stále u loveckého psa velmi dobrá. Už jsem se domlouvala i se Zdenkou, že bych zajela někam k ní, kde mají v určitých místech honitby dostatek zajíců, bohužel však pracovní vytíženost mého muže je v novém zaměstnání taková, že jsem ráda, když se aspoň večer vidíme:-) a ty volné celé dny musím vždy určit nějakou priority a usoudila jsem, že Annie je šikulka a není na co spěchat, nemá ještě ani rok, tak proč jí kazit mládí. Na druhou stranu se mi už i s ní zužuje prostor na venčení a výcvik v našich honitbách, jelikož mi ta mrška "malá" vlezla za liškou do přírodní nory a neměla s tím žádný problém! Vzorně hlásila u kotle a je vidět, že tatínek Gimly se v ní nezapře.... Jinak si ovšem troufám říci, že první hárání změnilo mou "malou holčičku" v pěknou puberťačku a častěji a častěji si vzpomínám na slova mého kamaráda Pavla, že to bude pěkná dračice...a taky je, ale myslím, že to spolu uválčíme do tak dokonalé souhry, jakou mám s Beky:-)
8.11.2014 Nejkrásnější dárek k narozeninám od Radka Lovase
Mám za sebou s Beky svou první naháňku. Možná to většině z Vás myslivců přijde jako bláhové jásání, ale já se raduji z každého nového zážitku, z každé nové příležitosti, z každého uplatnění mých holek v praxi (teď tedy zatím jen jedné). Je hodně těch, co mi naslibují pomoc, ale málokdo jí potom splní. Toho co pro mne udělal Radek na začátku listopadu si velmi vážím a cením. Na poslední chvíli se mu povedlo mi domluvit účast na naháňce, v podstatě komorního rázu, pouze pro úzký okruh pozvaných...vůbec jsem neváhala vydat se s Beky až někam ke Krnovu. Samozřejmě to bylo možné jen díky mé úžasné tchýni, která nám vychází neskutečně vstříct i při takovýchto nárazových hlídáních Toničky (manžel bohužel pracoval).
Ráno jsem vyrážela směr Studénka, kde byl sraz s Radkem, naštěstí jen z Hranic, kde jsem dovezla malou už v pátek a přespala zde. Radka udivila má přesnost, ještě neví, že jsem tím pověstná:-) Pak jsme již vyrazili směr Krnov. Místo naháňky bylo kousek před Krnovem a skutečně si nepamatuji název obce:-) Jak to ovšem ten den bylo v celé republice, pršelo nám na celou akci štěstí...zejména my honci jsme byli mokří až na "kalhotky" a pejsani dostali taky pěkne zabrat.... No ale postupně. Já byla zezačátku mírně nervózní, jelikož i když Beky věřím a vím jak pracuje na honech u nás, byla jsem poprvé takto daleko a pro nás obě úplně cicím prostředí. Zážitků mám více, hlavně z první leče. Tam my Beky hned vypíchla zajíce a vzorným hlášením strhla i ostatních 5 jezevčíků a byli v háji
Jen braka a jagoška se vrátili vzorňácky po chvilce...aspoň nějaký psi nám honcům zůstali! No a asi v půlce slyším před sebou jasné lámání větví, ale takové silnější něž jsem zvyklá, tak vzorně hlásím "vlevo ode mne"..a popravdě ten pocit, zda "to" vlítne rovnou do mne z houštiny nebo ne, bych přirovnala k adrenalinu na skále, kde jsi už pár metrů na zemí a jsi těsně před cvaknutím prvního jištění! No po pár sekundách asi 3m ode mne vlevo vyletělo z houštiny pěkný prase a šlo dozadu, což jsem zase vzorně nahlásila.... Bohužel na střelce asi nedošel a psi byli v tu dobu v háji
Druhý zážitek byl, když jsme po skončení první leče šli zpět k autům a psovodi čekali kdy se nám kdo vrátí ze psů. Já myslela, že Bek bude u aut, jelikož zajíce hnali hned na začátku leče a opačným směrem než se šlo...no nebyla...a přišla jako poslední, ale dle střelců co jí potkali šla krásně po mé stopě, po které prošla celou lěč až po návrat. Nechtěla se ale nechat chytit, což mě udivilo...
No ale to hlavní - nepovedlo se střelit jediné prase! Což mě mrzí, protože na výřadu nakonec byla jen liška a já se tak těšila, že konečně uvidím i ty prasátka ležet na tom správném boku atp... Je ale pravda, že jsem výřad a zakončení stejně nestihla, jelikož jsem Radkovi pomáhala jet hledat jeho jednoho psa drsňáka, který se tedy nevrátil ani na první parking, kde měl deku, do konce naháňky...našli jsme ho po 40min v lese a ježdění po cestách kolem lečí, které se dělali a kde mohl cítit jak pána, tak své dva kámoše drsňáky
Celkově jsem ovšem znova zopakuji velmi vděčná Radkovi, který mi domluvením této akce dal nevědomky nejkrásnější dárek k narozeninám. Beky byla po cestě domů úplně hotová, bohužel fotka z auta jak je zahrabaná v dece je rozmazaná a nelze sem umístit.
29.11.2014 Hon na drobnou zvěř - MS Lipůvka-Lažany
Tuto sobotu jsme se s Beky zůčastnili již tradičního druhého podzimního honu na drobnou v našem mysliveckém sdružení, jehož je Beky :-) členem. Loví se drobná zvěř, škodná a černá zvěř jednotnou střelou. Ti co dostali mail hned po, prominou, ale nebudu určité sekce vypisovat znova a prostě kopíruji text mailu. Celá akce byla nakonec na poměry našeho MS zdařilá, i když na výřadu se objevili i nečekané kusy...
Ráno klasicky sraz u hřiště v Lipůvce, turecká káva, kdo měl hlad páreček a hurá na to. První leč, rákosí kousek pod hřištěm u potoka, byla úplně marná, vylétly jen 3 slepice. Bohužel ovšem nevím přesně která z nich, jedna to vzala rovnou do drátů vysokého vedení a byl první kus do výřadu:-( Hned v druhé leči, kdy začínáme za Kuřimskou věznicí a jdeme směr Lipůvka podél potoka a tlačíme i přes tamní rákosové porosty a bordel,to tentokrát bylo celkem veselé.
Prvně, jak už to začíná být zvykem Beky vypíchla ještě dokonce na vodítku prvního zajíce (seděl schovaný a nechtěl se hnout), chlapi neminuli..no a jelikož jsme byli od silnice už kousek dál a Bek si kousla do zajíce, už jsem ji pustila…dle stop vše nasvědčovalo aspoň na nějaké selátko či lončáka v rákosí před námi….
A taky že jo!!! Po vzorném hlášení s hlasitostí za 4 s hvězdičkou (4 je na zk.loveckých psů nejvíc, kdo neví:-))) najednou poznávám, že Beky stojí na místě a hlasitě, zuřivě štěká…i když jsem to ještě nezažila, ihned hlásím „Beky drží prase“ (nebo kdo bude chtít staví, hlásí)….a taky jo … má 5,5kg vážící fena jezevčíka dlouhosrstého (kterého už myslivci odepisují) drží asi 60kg lončáka v rákosí a i přes jeho opakující výpady proti ní ho nepouští!!! Žádný ze psů, včetně tak vychvalovaných drsňáků, ji nepomohl… drsňák(ovšem velmi mladý) i německý ohař jen přiběhli, blafli a po první výhružce od prasete odběhli… Beky neustále nepouští…bohužel nás bylo celkem málo honců a tak k ní dobíhám první jen já…trochu ho společně potlačíme, ale nedaří se ho dostat úplně ven…zmizí mi, ale Beky během pár sekund opět najde a opět drží na místě a vzorně hlásí svou polohu!!! Jen upřesnění, rákosí mělo asi 2m výšky a bylo dost husté, takže lončák dost splýval.
No nebudu popisovat každou sekundu, jen i když mi přispěchal ještě jeden honec na pomoc, lončák byl takový „janek“, že se nechal i mlátit holema a nebo to vzal přímo do mě, než by se hnul ven z rákosí na cestu, kde byli nachystáni střelci…nakonec utekl na stranu, kde byl prý blbě na ránu …. Beky naštěstí poslechla odvolání a nešla za ním…při návratu ovšem našla DALŠÍHO..já bych spíš řekla sele, ale dle velikosti a zubů-klubali se mu třetí stoličky! Toho ona SAMA dotlačila ven z rákosí, padla rána, zůstal v ohni!
Výsledek – já menší a hlubší dírku v noze (ještě že jsem měla tolik vrstev) a má úžasná fena, mé druhé já, se stala od tohoto honu vychvalovanou hrdinkou našeho MS a už nikdy o ní nebude nikdo pochybovat (tvrdili chlapi)..mimochodem pak ještě našla a vzorně nahlásila zraněného mladého srnečka,škoda ho, který v ten moment bohužel i zhasl (mimochodem moc pěkné pro mě, že jej nenačínala a jen hlásila) a vypíchla druhého zajíce z výřadu! No uvidíme, co holky předvedou společně, na Štěpána už je beru obě