Memoriál Františka Vysloužila - 14.6.2014
Tak jsem nakonec ve svém přesvědčení jet na kontaktní norování na Slovensko vytrvala a v sobotu jsme s Beky absolvovali obě kola v rámci MFV 2014
Dle mě teda nadmíru úspěšně, i když někomu by se to nemuselo dle výsledku zdát ... já jsem na Beky hrdá (jako téměř vždy). Vzhledem k tomu, že to bylo její skutečně první ostré setkání s liškou v umělé noře a hned dvě kola za sebou. Hodně psů v jednom z kol neuspělo, a to i slovenští adepti na vítězství (dle slov pána rozhodčího)...
První kolo proběhlo dost "srandovně", jak říkali mí nový zkušenější přátele, kteří se na nás přeběhli podívat z vedlejší nory, kde probíhala soutěž pro již zkušené jezevčí mazáky:
"Ta tvoje prcina tam vlítla tak rychle, že ani nemohla popřemýšlet, že jí může taky něco rafnout..."
Liška sice přeběhla do třetího kotle, ale tam dala Beky trošku hašte (tahle liška hodně psů potrápila tak, že naněkolikrát opustili noru, až je to stálo neúspěšné kolo)... Beky sice vyběhla ven, ale v podstatě se jen nadechla, ani na nikoho nekoukla a šup dovnitř - tentokrát s hlášením již od vsuku a už nepřestala a u třetího kotle vydržela do konce - výsledek byl tedy ostrost 3, vytrvalost díky tomu opuštění 3 a hlasitost 4 = I.cena, hlásič a norník!
Druhé kolo už ovšem bylo dle rozhodčího a i normistrů úplně o něčem jiném - dokonce se mi normistr omluvil za blbé poznámky na začátku (že ti dlouháni mazlíčci by vůbec neměli na memoriál přijímat)...bohužel jsme měli smůlu na škodnou. Tahle liška nepustila v žádném kole ani jednoho psa za komín před třetím kotlem a tak z toho byla II.cena (2,4,4). Ale jak do ní Beky šla, jsem nechápala ani já sama - rozhodčí říkal, že je to snad jediný pes, co by potřeboval ještě kolo třetí, aby ukázal co je v něm! Nedá mi podotknout, že po nás na stejnou lišku nastupoval pes od pana Františka Bábika, kterého já jako začátečník vnímám jako velmi zkušeného vůdce se stejně šikovnými psi a ani jeho pes s liškou nehnul...tak myslím, že jsme se neměli s Beky za co stydět.
Je jen škoda, že té moji holce nevyrostla horní P1 a tak samozřejmě nechodíme na výstavy a nemůžeme ji uchovnit a tím pádem nelze absolvovat vyšší typ zkoušek, na které bychom již jeli bezesporu připraveny nejen díky této zkušenosti více....
Na závěr mi nedá poznamenat, že akce, kde se člověk mohl a bude moci setkávat s lidmi, kteří mají psi hlavně na práci a jsou pro někoho jako jsem já velikou inspirací, mi neskutečně sedí a cítím se zde rozhodně o 200% lépe než na výstavách. Doufám, že mi bude přát štěstí a moje Beky, abych s ní mohla na podobných a nejen takových akcích načerpat co nejvíce zkušeností a ty pak zúročit na naše druhé zlatíčko Annie (setkala jsem se zde také s celou rodinou chovatele jejího tatínka)! Stejně tak doufám, že v příštím roce úspěšně dokončím myslivecký kurz a také já již nebudu vnímána jen jako "jezevčíkova okrasa", která drží vodítko na jeho druhém konci.
PS: rada na závěr - nepočítejte s tím, že by se Vám povedlo při jakékoliv "poľovníckej akci" na Slovensku útéct před minimálně jedním panákem borovičky a je dobré se na to pořádně najíst a mít sebou věci na přespání! Ještě že mám tak "velkého" psa (fenu), kterou se můžu "přikrýt":-):-):-)