Naháňka opět na severu Moravy - 6.12.2014
Tak jsme byly jakožto ověřené "honičky" :-) s Beky opět pozvány od Radka k němu na sever Moravy na další naháňku, konající se v sobotu 6.12.2014 přímo v honitbách jejich MS.
Jelikož moje "dvounohé" zlatíčko bylo stále na antibiotikách, tak jsem zvolila variantu brzkého ranního vstávání a příjezdu na místo konání až v sobotu. Únava se ovšem příliš neprojevovala a tak po srazu a vyzvednutí Radka u jeho domu ve Studénce v 7 ráno, jsme pokračovali směr Bílovec a z něj již hurá do lesa na místo srazu a oficiálního zahájení naháňky. Nevím kolik bylo nakonec přesně střelců. ale honců bylo myslím 15 a psů se sešlo 12 přímo od honců a další myslím 2-3 se střelci. Zastoupení loveckých ras sčítalo rozmanitost napříč teriéry, jezevčiky, ale také jednu moc krásnou křepelačku Majdu! V první leči jsme ještě psi nepouštěli, až na jednu výjimku, a také nás leč prošlo jen pár honců a zbytek na nás se psi čekal na cestě... Věřte, nevěřte, Radek kromě svého "drsného" Jona měl po celou dobu u sebe i moji holčičku a hlaďáka Bilyho! Mají z toho být i fotky, tak snad je sem někdy dodám:-)
V první leči padl výstřel, ale netuším jak to skončilo...
Do druhé leče jsme již šli všichni v "plné polní" a do akce již byli vypuštěni samozřejmě všichni psi! Terén začínal hustým smrčím a pokračoval i dál podobným terénem, který byl jen chvílemi ideálně průchozí...tedy musím dodat pro člověka ideálně průchozí, Beky se tento terén velmi líbí, protože ona moc ty mokré louky s vysokou trávou nemusí a lesní porost jí vyhovuje lépe:-) Při jednom srovnání do linie jsme díky hustému porostu jen zaslechly, jak Beky zvedla vysokou, určitě vysokou dle dupání a toho jak šla daleko....a taky když se blížila tato leč ke konci, najednou slyšíme já a Miloš vpravo ode mne mezi námi mohutné zapraskání a následný dusot odhalil 6kusů vysoké, 5 holých laní a nemusím vůbec říkat, že pro mě to byl nádherný zážitek. Vidět cca 2-4m od sebe takové krásné zvíře! No a Beky samo zase na výlet za nimi, ale vzorně se mi v různých intervalech, dle zvěře co zvedne, vrací a už o ní v tomhle ohledu nemám vůbec strach! No ovšem po druhé leči opět žádný kus....už jsem začínala mít strach, že budu Radkovi přinášet smůlu na všechny akce, kde mne pozve;-)
Poté se již pokračovalo po menší pauzičce do poslední leče, která se jde ovšem "nadvakrát".... Museli jsme napřed ujít menší/větší kousek cesty až k jakýmsi domkům a "JZD", kde jsme to zkratkou přes pastviny již vzali na začátek leče k rozestavění se plní očekávání na to první prasátko, které dle místních tady už určitě hned padne! A taky ano, velmi rychle po začátku "padlo" za neskutečného kvílení první sele, které drželi samozřejmě psi! Podobný scénář se odehrál ještě dvakrát a tak první tři selátka do výřadu nám zajistili naši pejsci a jasně se ukázalo, že bez nich si prostě ten "pán tvorstva" neporadí!:-)
Musím uznat, že opravdu platilo to, co místní slibovali, a to "nejlepší nakonec", zejména co se týká terénu v leči ... jednoduše rukavice už taky nikdy nezapomenu, protože sprcha po dojetí domů a umytí mých dodrápaných rukou mýdlem pro mě znamenali "vrchol" této naháňky:-D ...no ale odbočila jsem....
Při postupování první částí této leče, se Radkovi obejvila mezi mnou a jím liška, trefil jí, ale bohužel nebyl poblíž v ten moment žádný pes a po jejich doběhnutí jsme nebyli schopni lišku dohledat, i když bylo jasné i dle toho co člověk sám cítil, že tam v tom maliní a bordelu někde musí být, bohužel jsme nenalezli ani kapku barvy:-( Před přesunutím do druhého úseku byl tedy již jistý nějaký výřad a dle stop bylo jasné, že nějakou skupinku tlačíme před sebou. Po zdolání převýšení asi 100m přes paseku jsme se vzorně naposledy rozdělili v poměru pokud možno honec/honec+pes/honec-střelec...a šli na to...terén se ještě zdokonalil, ale teď už nejen stopy, ale i můj nos jasně ukazovali že je tlačíme! A při posledním srovnání do linie najednou zakřičí někdo úplně vpravo nazačátku "prasata doleva"..."hodně prasat doleva"....nemuseli jsme se už ani pohnout a bylo to tady! Teda hýbali jsme se asi 4honci v lajně dle toho, jak jsme museli uhýbat! Musím uznat, že respekt už tedy určitě mám...nevím kolik jich bylo, ale kromě selátek, nějaké té bachny a lončáků mezi nimi byli i dva skutečně velké kousky, které šli naštěstí celkem "daleko" ode mne:-) Musím taky přiznat, že jsem si poprvé uvědomila, jak je Beky malinkatá, když se ocitla uprostřed probíhajících prasat a dvě za sebou ji mírně "odstrčili" až vylítla do vzduchu...to jí ovšem nebránilo v tom, vydat se za nimi:-) Vzápětí se také začaly ozývat rány....
Bohužel jsem opět nebyla u výřadu, jelikož bylo jasné, že bude až po nějaké té hodině..byl nakonec už za tmy,některé prasata se šli ještě dohledat. Já jakožto vzorná matka a vděčná manželka (svému Ladíkovi, že mi tyto akce vždy umožní), spěchala opět domů, přeci jen to bylo cca 150km a i tak jsme stihli malou prcinku jen v podstatě uložit...
No a výřad, dle sms od Radka: 6selat, 1lončák a 1baška-85kg. Den potom se šla ještě dohledávat postřelená liška, která měla vběhnout do nory (Radek ani nikdo jiný neměl lokátor, což by pro psa u nory s 6-ti vsukama nebylo dobré zakončení akce)