Vrh "C"/Litter "C"/Wurf "C"

Vrhu C na světě …

… aneb konečně jsme se po smrti Annie dočkali dalšího vrhu

Tentokráte jsme se dlouho těšili na vrh, který již ponese geny našeho předchozího chovu. Pro našeho Badyse jsme měli doma konečně fenečku, která po Covidovém složitějším období, nesla ve svém rodokmenu razítko „chovná“. Krytí proběhlo ke konci října, a jelikož jsme nepřekrývali, bylo celkem dobře kontrolovatelné i datum narození štěňat. Po potvrzení březosti na sonografickém vyšetření jsme se tedy mohli doma těšit na předvánoční (až vánoční) nadílku…:-)

Ebi se již od jejího příjezdu do našeho domova chovala o hodně citlivěji než Annie, a tak se dalo tušit, že jakožto „prvnička“, bude svůj porod hodně prožívat. Respektive ani ne tak porod, jako předporodní fázi. Bylo tomu tak… již dvě noci před vlastním porodem začala být hodně neklidná a vyžadovala neustálou pozornost. Což není nic zvláštního až na to, že jsem na to tentokrát byla doma sama. Neboli jsem měla nepřetržitou 48hod směnu u porodnice, pouze s nezbytnými „hygienickými“ pauzami… Musím uznat, že ačkoliv je to již 4,5 roku od posledního vrhu, i tak mi v nočních hodinách paměť vracela jasné výjevy pomoci mého muže a tehdy ještě opravdu malé dcerky, která mi velmi chyběla.

Jak kdyby to tak ale mělo být – náročnější začátek = pohodovější konec. Ve středu kolem 13hod už přestává Ebi s jejím neustálým kňučením a zahrabáváním se úplně všude (i v košíku s čepicemi v mini šatníku) a tak nějak ulehá do porodnice a vypadá, že bude spát… Musím uznat, že tady se průběh porodu oproti Annie lišil (ta měla celkem intenzivní stahy delší dobu). V podstatě jsem zahlédla pouze malinkatý stah a najednou je venku první štěně. Ebi sice chvilku kouká, ale než si vydezinfikuji ruce pro případnou pomoc, již sama vybaluje štěně s plodových obalů, odkusuje pupeční šňůru a dělá vše tak, jak to příroda zařídila.

První holka se narodila v 14:58 a vážila 250g. Velmi rychle se nadechuje a vykuckává (radši i s mojí pomocí) veškeré zbytky plodové vody a přiložená na cecík sama začíná sát mateřské mléko. Tak teď už jen tak dále… Musím říci, že intervaly mezi štěňaty byly podobné jak u předchozích vrhů a já sedící na bobku vedle porodnice mohu po dalších 30minutách opět jen přihlížet, jak přišla na svět druhá holka, vážící 238g. No a po další opět asi půl hodině je na světě i ta třetí holka vážící 220g. U všech feneček zvládla Ebi vše sama a jediné s čím mě jako chovatelce trochu zamotala hlavu, bylo velmi těsné odkousnutí pupeční šňůry k pupíku. Vše radši nafocuji a posílám kamarádovi a mému veterináři a s jeho dobrozdáním, že je vše ok, usedám k porodnici a pozoruji, jak všechny holky pijí mateřské mléko.

Věděla jsem, že tam je ještě jedno štěně, ale také jsem si pamatovala, že u Annie ty poslední měla také čas s tím, ukázat se světu. Čtvrtá holka vyšla ven asi po další hodině, bohužel však nebyla životaschopná (i to nám příroda občas připraví:-(...).

Během večera se postupně i naše Ebi uklidnila ze svého prvního porodu, respektive z toho, co to dělá s tělem a spokojeně se jala mateřských povinností.

(barevně dle záhlaví bude označen také den, kdy kluci dosáhnou dvojnásobek porodní hmotnosti, velkým písmenem K den, kdy na nás vykouknou)